2011

Cesta kolem světa

Pozor, pozor! Světoznámý cestovatel vyhlašuje soutěž, kdo mu přinese nejkrásnější a nejzajímavější fotografie ze zemí, které ještě nestihl navštívít. A kdo jiný by se na takovou výzvu hodil lépe, než naši Velečínští táborníci.

Jenže i táborníci musí projít celní kontrolou v každé zemi, a proto byl náš první úkol obstarat si pas. Možná to zní na první pohled jednoduše, ovšem opak je pravdou. Nekompromisní byrokracie a papírování už zasáhlo i náš tábor, a tak obstarání pasu byla docela fuška. Nicméně jsme všichni úspěšně zvládli oběhat všechny úřady a vyřídit potřebná povolení, takže naše cesta za dobrodružstvím může začít.

Anglie: Nejprve nás vítr zavál do Anglie, kde jsme museli vzpomínat na dobré mravy a slušné vychování. Když jsme dokázali, že umíme býti dostatečně slušní, dokonce jsme měli možnost zahrát si s angličany pólo. První fotografie je naše!

Francie: Z Anglie jsme se přesunuli do Francie. A zrovna ve chvíli, kdy se povedl nebývale velký útěk vězňů z vězení. Naštěstí se ničeho nebojíme a tak jsme vězně statečne pochytali. Další část naší cesty nás zavede přes moře. Museli jsme si tedy postavit kocábku dostatečně odolnou, aby nás bezpečne dovezla tam kam potřebujeme.

???: Vypluli jsme. Všude ovšem byla strašná mlha a tak netrvalo dlouho a ztratili jsme se. Musíme najít maják, jinak naše cesta skončí dřív než vůbec pořádně začala.

USA: Povedlo se! Nalezli jsme maják a zorientovali se. Pak netrvalo dlouho a vylodili jsme se na pobřeží Ameriky. A oslavili jsme to správně americky – hot dogem s kečupem a hořčicí.

Mexiko: Z Ameriky jsme se přesunuli na jih do Mexika. Zúčastnili jsme se býčích zápasů a po nich si vychutnali zaslouženou siestu.

Austrálie: Pak nás naše cesta zavedla na kontinent protinožců, do Austrálie. Obdivovali jsme tamní unikátní faunu, ovšem místní domorodci nebyli příliš přátelští a měli jsme co dělat, abychom odtamtud vyvázli živí.

Vánoční ostrov: Po dobrodružství v Austrálii jsme zavítali na Vánoční ostrov; potřebovali jsme si odpočinout a nabrat síly. Celý den jsme si tedy uživali jako o Vánocích. Zpívali jsme koledy, pojídali cukroví, však to všichni dobře znáte. A co by to bylo za Vánoce bez dárků, že. Tudíž jsme večer s napětím vyhlíželi Ježíška…

Japonsko: Ale nemohli jsme zahálet moc dlouho. Další zemí na našem seznamu bylo Japonsko, exotická země, kam jsme se všichni moc těšili. Nejprve jsme dostali možnost vyzkoušet si trénink a techniky dávných samurajů. Pak jsme ovšem zjistili, že ne všichni samurajové jsou hodní a počestní jak jsme si mysleli. Přepadl nás temný samuraj se svými nohsledy a unesl nám kuchaře. Museli jsme ho tedy zahcránit. Ovšem s tím co nás naučili hodní samurajové to byla hračka. Večer jsme pak mohli shlédnout opravdový souboj dvou zkušených samurajů, to vám panečku byla podívaná.

Rusko: Následující den jsme se dostali do Ruska. Všude samý sníh a zima, proto jsme museli nosit skoro všechno naše vybavení sebou. Co kdybycom se ztratili a museli v zasněžené pustině přežít? Naštěstí se nám to nestalo, a tak jsme mohli pokračovat v naší cestě.

Egypt: A z nejchladnější země rovnou do té nejteplejší, do Egypta. Obdivovali jsme krásu a majestátnost starobylých pyramid a sfingy. Dokonce jsme se dostali i dovnítř jedné pyramidy. Ale měli jsme být opatrnější. Povedlo se nám totiž probudit starobylé mumie, které nás pak málem uvěznili uvnitř. Musíme si příště dávat větší pozor.

Řecko: Další navštívená země měla také starověkou historii. V Řecku na nás čekala tradiční olympiáda. Zúčastnili jsme se a odnesli jsme si z ní spoustu medailí.

Rumusnko: Poslední zemí v našem seznamu bylo Rumunsko. Ovšem co se nestalo. Došly nám peníze a neměli jsme jak se dostat zpátky co Čech. Nezbylo nám proto nic jiného, než si peníze vydělat trvdou prací pro místní obyvatele. Pak už jsme nastoupili do letadla, které nas odneslo zpátky domů, kde se konala velká oslava, že jsme se všichni v pořádku vrátili z našich cest.

Bylo užasné podívat se přes celý svět za 14 dní, byla to nádherná cesta plná nejrůznějších dobrodružství. A jaká dobrodružství na nás čekají příští rok? Kdo ví…