2006

Stroj času

Snad každý alespoň jednou jedinkráte zatoužil podívat se do minulosti, zúčastnit se nějakého převratného milníku dějin, revoluce, vzniku úchvatného vynálezu či objevu, anebo jen tak tiše sedět a přihlížet, jaké to vlastně tenkrát bylo…

Nám – velečínským táborníkům – se toto fantastické přání vyplnilo. Ptáte se jak? Inu, jednoduše. Vědci z našeho skvělého týmu totiž vynalezli stroj času, který byl, pravda, ještě ve zkušební době a měl své jisté mouchy, ale nebylo se čeho bát.

Vše začalo malým zkušebním letem o jeden den zpět.

Ale…ráno jsme se probudili u indiánů, jež právě vykopali válečnou sekyru. Tím malým technickým nedopatřením jsme se dostali do víru událostí, či spíše do víru dějin. Následujících třináct dní jsme takovýmto způsobem procestovali tolik rozličných a zajímavých letopočtů. Poté, co jsme zakopali válečnou sekyru, už nás pronásledovali páni inkvizitoři, příštího dne jsme stavěli barikády a byli svědky Francouzské revoluce. Pak opět, náhle, z roku 1789 jsme se dostali do pravěku a bylo třeba vyrazit na mamuta, a ještě ani mamutí gulášek nevychladnul a již nás Apollo 11 unášelo na Měsíc. Následovala drsná doba středověká, v tento čas přijeli nás navštíviti kupci z města a večer se konal královský ples. Následujícího dne jsme objevili Ameriku, rajčata a brambory. Hned na to si našich věrných sužeb žádal farao Tutanchámon a my neohroženě podnikli cestu k Nilu. A od pyramid vedla naše pouť do daleké budoucnosti za mimozemšťany, a následujícího rána jsme okusili tvrdou práci pro Caesara, a nakonec nás čekal Divoký Západ, kopy zlata a večer rozptýlení v Saloonu. Čtrnáct dní trvalo odborníkům na stroje času opravit poruchu našeho „motocyklu času“, tak se nám podařilo vrátit se do naší doby, k našim maminkám a tatínkům.

Ale užili jsme si tento podivuhodný výlet, myslím, parádně.

Je pochopitelné, že jako každá správná vědecká výprava, jsme vše pečlivě zdokumentovali a to jak slovem, tak obrazem.